Maj Lant - 5 dní v posledním finančním ráji !!!


foto: Michal Žák

Znáte to, dovolená se nemusí vždycky povést podle představ. Jedete za sluncem a celou dobu prší, klasika, jedete za přáteli a oni zrovna nemají čas, jedete na horskou tůru a váš průvodce si zlomí nohu a vy sedíte 14 dní v hotelu… jedete do finančního ráje a nemáte ani tušení, co vás tam potká.

Musí se uznat, že pocit úzkosti přetrvávající po puntíčkářsky šťouravé vstupní prohlídce na celnici vcelku snadno přebije uvítání od samotného pana krále, které v našich končinách rozhodně není běžným standardem. Stačí však krátká chvíle, aby si člověk uvědomil, že něco není v pořádku. Zdejší veličenstvo král Jujla (čteno Chuchla) veliký, je extravagantní, poněkud despotický a určitě blázen, ale vypadá neškodně. Za pár estetických obrázků a trochu obdivu se odvděčí dětskou radostí a bohatým rautem, paráda! No a pak už jen natáhnout unavená záda na luxusních matracích Grand Hotelu JUJ (čteno CHUCH) a nechat si zdát o pohádkových dnech v bohaté společnosti…

Ráno je prostě jako ze žurnálu! Sluníčko svítí, hudba podkresluje atmosféru dovolené, snídaně čeká na stole. Ještě prohlídka po hlavním městě a… EXEKUCE! Nekompromisní úředník vám oznámí, že včerejší raut nebyl v ceně zájezdu, že vaše věci byly zabaveny ve prospěch státu, že dlužíte majlantskému králi 18 250 jujlůvek (čteme chuchlůvek)a to přesně. Můžete se třeba stavět na hlavu, smůla. Snažíte se v hlavě vypátrat nějakou informaci z cestovní kanceláře, která by vám pomohla k záchraně, ale delegátka se jaksi vypařila a česká ambasáda tu poněkud chybí. Navíc se k vám najednou zdejší obyvatelé chovají jako k naprosté lůze, nemáte občanství, nemáte práva. Veškerá úcta a včerejší poklony jsou ty tam a vy si pomalu začínáte uvědomovat realitu: bez prostředků, bez kontaktů, v cizí zemi.

Po vstřebání prvního šoku se do hlavy pomalu vkrádá myšlenka na jídlo. Hostince a restaurace jsou pro vás zavřené, z obchodů vás vyženou jako zlodějskou chátru. Tak to je ten finanční ráj! Prostě jako všude jinde: zadarmo ani kuře nehrabe… kuře!!! Všude se tady toulají královská kuřata!!! Stačí jedno ulovit a trochu vykrmit. Jenže oni ty malý pípající potvůrky jsou strašně zmlsaný. To není jen tak tu máš zrní a červa, ono to musí být všechno speciální druh a přesně nadávkovaný! Jeden se tak nalítá, než všechno sežene… ale ta pečínka pak stojí za to!

Dobře, ale co dál? Začíná to vypadat, že jediná cesta je stát se majlantským občanem. Nu což, posbírat ztracenou hrdost a hurá na úřady. Kdo by čekal vlídné přijetí a snahu o pomoct v nouzi, ten se zatraceně plete. Navíc evropský proslulý byrokratický moloch je téměř oázou klidu a pořádku ve srovnání s anarchií a zmatkem vládnoucím na zdejších úřadech. S pocitem pokusné myši bloudící slepými uličkami se konečně dostanete k cíli. Ještě odzpívat hymnu a jeho veličenstvo vás opět vítá jako člověka… Jenže za občanství chleba neprodávaj, ach jo!!! Ještěže zdejší umělci jsou takový kopyta, že za pouliční kejkle tu kde kdo dostane nejen něco k večeři, ale král přihodí i nějakou tu jujlůvku.

Hned ráno, ze strachu z hladu, vede první cesta přímo na pracák… a ejhle, nedostatečná kvalifikace. To už ve vás nezbývá ani zrnko odporu. Poslušně se vydáváte všanc nekonečným zkouškám pro získání jakékoliv kvalifikace, která je možná. Nic nezáleží na vašich dosavadních znalostech, diplomech, nebo doporučeních. Tady se stanete zedníkem, či sekretářkou na základě prokázaných schopností. Vlastně to není tak špatný systém…

S potřebnou kvalifikací a plným žaludkem (tady se stravenkami ocení i samotná snaha) se lačně vrháte po státních zakázkách. A penízky se začnou sypat… je to ale najednou úplně jiný pocit, stačí se trochu otáčet a z vyvrhele se pomalu zase stává pán!!! Tu postavit vodovod, tam převézt jaderný odpad. Tu vymodelovat bistu, tam si zastřílet, tu a tam… a najednou chápete pojem finanční ráj! Konečně, teď tedy začíná ta dovolená! A co udělá čerstvý zbohatlík hned první večer? Vyrazí do Casinaaaaa!!!! Prachy prachy prachy!!! A různá jiná povyražení …. A pak zase ty skvělé luxusní matrace a vytoužený spánek boháčů.

Dobré ráno, pane! No to je zase správné zacházení s hostem. Přál jste si výlet po památkách majlantských? Ale jistě, vše je zařízeno. Prohlídky památek a nadstandardní péče průvodců. Báječné, přesně tak to má být. Pak si dopřát skvělý oběd v hotelu a honem honem vyrazit za dalším programem v rajském městě…

Někde se zase stala chyba, že by nedorozumění? Nová vstupní kontrola, nové nařízení krále: „Všichni buďte veselí, všichni se smějte!!!“ Nu což, jde-li pouze o smích, proč ne, tím spíš když za správný úsměv platí zlatem. Vesele se obléci a rozdávat na ulici hollywoodské úsměvy není problém. Jenže ono to najednou nestačí. Král se snad doopravdy pomátl! „kdo se nesměje a neraduje, bude potrestán vězením“ …pak finanční reforma, takže všechny úspory jsou na nic, aby toho nebylo málo, král je svržen a vládu přebírá despotický Veleveselík, mezi lidmi chodí hlídky jako hladoví vlci a stačí jeden neveselý pohled a šup za mříže… To je šílený! Koutky od ucha k uchu, křeč ve svalech se postupně přenáší i na mozek… A pomalu se začíná ozývat vnitřní hlásek: RYCHLE PRYČ! Jenže kudy, hranice jsou hlídané a kontrolní otázky u výstupu naprosto nesmyslné! Oči začnou zprvu prosebně, pak podezřívavě a nakonec pátravě zkoumat okolí: Co to tu je za šílené nápisy, to tu přece nebylo! A pomalu to začíná dávat smysl… Ty otázky… a tady odpovědi. Ven, všichni se postupně ztrácí ven z toho šílenství… díky bohu

Jako by to všechno byla jen hra…

Všichni vědí, že se blíží konec a všichni čekají, že se něco musí stát. A stane. Jak jinak se rozloučit než společně, trochu sentimentálně, snad trochu romanticky. Kdo chce, napíše na létající lampión to, čeho se chce vzdát, na co by chtěl zapomenout, co ho trápí a ve tmě a tichosti se všechno zlé vypustí v dál…

© 2018 os.Okolo, vyrobilo webdesign studio Nandu